Etapa 1 – Krajinou Jeseníků

Cyklistické putování zahájíme v malebné hraniční obci Mikulovice – můžete se tam dopravit vlakem z Jeseníka, kam vedou přímá vlaková spojení z Brna, Olomouce, Zábřehu na Moravě či Krnova. V Mikulovicích si prohlédněte nejmonumentálnější církevní stavbu na Jesenicku – kostel sv. Mikuláše. Mírným stoupáním se vypravte po stezce do Písečné a přes Českou Ves do Jeseníka. V Písečné si můžete udělat výlet po modré turistické značce k jeskyním Na Špičáku. V České Vsi doporučujeme vyhlídku na Čertových kamenech, ke které vede modře značená turistická trasa.

V Jeseníku můžeme navštívit vodní tvrz, ve které sídlí Vlastivědné muzeum Jesenicka s atraktivními muzejními expozicemi (Spirála času Země, čarodějnické procesy). Po prohlídce muzea se vypravíme na cestu. Cyklotrasa č. 53 vede přes obce Lipová-lázně a Horní Lipová, částečně po místních komunikacích a částečně po silnici II. třídy. Na Ramzovou, nejvyšší bod celé Moravské stezky (763 m n. m.), nás čeká poměrně výrazné stoupání. Pokud se ho chceme vyvarovat nebo cestujeme-li s dětmi, doporučujeme začít první etapu právě zde. V Ramzové zastavují všechny vlaky včetně rychlíků. Z Ramzovského sedla pokračujeme do Ostružné. Na obzoru nás upoutají vysoké stožáry větrných elektráren, my však odbočujeme vlevo a dál pokračujeme po místní komunikaci. Přijíždíme do Branné, kde rozhodně stojí za návštěvu hrad a zámek Kolštejn, který ční na vysokém skalním ostrohu nad říčkou.

Z Branné se vydáme po silničkách III. třídy přes malebné obce Vikantice a Habartice s výhledem na masiv Králického Sněžníku. Přijíždíme do městečka Hanušovice, kde si můžeme prohlédnout Pivovarské muzeum. Od Hanušovic budeme na naši cestě sledovat řeku Moravu, cyklotrasa je dále vedena pod číslem 51. Přes Bohdíkov, Rudu nad Moravou a Bohutín se dostáváme do Bludova, který je známý díky termálním lázním. Odtud můžeme pokračovat do Šumperka (a) nebo Zábřehu (b), kde se ubytujeme v jednom z doporučených penzionů.

a) Rozhodneme-li se pro první variantu, tak se vydáme od bludovského kostela ulicí K Zámečku. Po 1,3 km se k nám připojí modrá turistická značka, kterou budeme následovat až do Šumperka. Významné historické město nám nabídne nejen řadu ubytovacích a stravovacích možností, ale může se pochlubit i řadou pamětihodností. Navštívit zde můžeme Vlastivědné muzeum, porozhlédnout se z radniční věže, zdolat nedaleký vrchol Háj s rozhlednou či se projít na Městské skály. V nedalekém Rapotíně stojí za návštěvu ZOOpark a muzeum veteránů. Zpět na Moravskou stezku se dostaneme nejlépe po cyklotrasách č. 6187 a 6114 – napojíme se na ně v Sudkově.

b) Pokud jako místo noclehu zvolíme Zábřeh, budeme z Bludova nadále sledovat cyklotrasu č. 51. Po sedmi kilometrech jízdy odbočíme vpravo na cyklotrasu č. 6232, která nás přivede až do Zábřehu, rodiště známého cestovatele Eskyma Welzla. Nedaleko Zábřehu stojí za projížďku drážní stezka – cyklostezka na tělese zrušené železniční trati s malým železničním skanzenem.

ČD Bike

Doporučené nástupní místo na Moravskou stezku: Žst Mikulovice, trať č. 292, Šumperk – Krnov

Pokud nemáte rádi kopce, můžete vyrazit až z Ramzové – převýšení za vás vyřeší vlak. Pokud by vás přepadla únava nebo špatné počasí, trať č. 292 prakticky kopíruje Moravskou stezku. Nestrhejte se, nastupte do vlaku a přibližte se k cíli své cesty.

Etapa 2 – Litovelským Pomoravím

Druhá etapa naší trasy bude z převážné části procházet chráněnou krajinnou oblastí Litovelské Pomoraví, která má za cíl ochranu přirozeného meandrujícího toku řeky Moravy a okolních lužních lesů. Litovelské Pomoraví patří mezi jedinečné evropské oblasti, místní mokřady jsou chráněny Ramsarskou úmluvou. Rostou zde vzácné druhy rostlin a významný je rovněž výskyt ptactva.

Etapu zahájíme v Šumperku (a) nebo Zábřehu (b). Po napojení na Moravskou stezku budeme pokračovat směrem na Mohelnici. V obci Hrabová se nám naskytne možnost odbočky do Úsova. Pokud využijeme této možnosti, budeme sledovat cyklotrasu č. 6026. V Úsově můžeme navštívit zámek (původně gotický hrad), ve kterém sídlí lovecko-lesnické muzeum. Z Úsova dále pojedeme po cyklotrasách č. 6026 a 6051, až se napojíme opět na Moravskou stezku.

Samotná Moravská stezka je vedena kolem písníků (přírodní koupaliště) do Mohelnice. V Moravičanech můžeme doporučit odbočku do Loštic po cyklotrase č. 6036, kde k návštěvě zve Muzeum olomouckých tvarůžků. Z Loštic budeme sledovat  cyklotrasu č. 6204 do Bílé Lhoty, jejíž hlavní atraktivitou je arboretum(chráněné jako národní přírodní památka). Po prohlídce této přírodní zajímavosti budeme pokračovat po silnici do Mladče.

Pokud se rozhodneme návštěvu Loštic a Bílé Lhoty vynechat, pojedeme z Moravičan dál po cyklotrase č. 51, u zámku Nové Zámky odbočíme vpravo a po cyklotrase č. 6033 dojedeme do Mladče, kde se můžeme zahloubat do podzemí Mladečských jeskyní nebo se vydat na procházku na tajemný vápencový vrch Třesín (národní přírodní památka). Z Mladče se přesuneme po cyklotrasách č. 6033 a 6243 do Litovle, centra CHKO. Město nabízí příjemnou procházku po historickém centru.

Na naší další cestě se zanoříme do nitra chráněné krajinné oblasti, projíždět budeme nejcennějšími částmi lužních lesů – národní přírodní rezervací Ramena řeky Moravy. Po cestě budeme míjet celou řadu památných stromů. Přes Lhotu nad Moravou a Hynkov se dostaneme až do Horky nad Moravou se známým environmentálním centrem Sluňákov s nabídkou levného ubytování.

Z Horky nad Moravou budeme projíždět kolem písníku Poděbrady (přírodní koupaliště) až do hanácké metropole Olomouce s nespočtem pamětihodností, velkými možnostmi kulturního a sportovního vyžití, ubytování a stravování. Za prohlídku stojí historické jádro – druhá největší městská památková rezervace v ČR s množstvím muzeí (Vlastivědné muzeum, Muzeum umění, Arcidiecézní muzeum) a církevních památek (katedrála sv. Václava, kostel sv. Mořice, kostel. sv. Michala). Barokní sloup Nejsvětější Trojice, zapsaný na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, dominuje Hornímu náměstí, kde můžete také obdivovat původně gotickou, později renesančně upravenou radnici a raritní orloj.

Za krásami města  můžete vyrazit na kole po Poznávací trase (cca 9,2 km), která je vhodná  i pro rodiny s dětmi. Trasa začíná i končí na Horním náměstí. Obdivovat můžete radnici s orlojemSloup Nejsvětější TrojiceArionovu kašnuKorunní pevnůstkuBotanickou zahradu ad. Pokud se chcete nechat vést a dozvědět se i spoustu zajímavostí o památkách, můžete využít prohlídek města Olomouc na kole s průvodcem.

V okolí Olomouce doporučujeme navštívit ZOO Svatý Kopeček anebo se projet po nové cyklostezce Hvězdná do Šternberka (hrad, Expozice času).

ČD Bike

Doporučené nástupní místo na Moravskou stezku: Žst. Zábřeh na Moravě, trať č. 270 Česká Třebová – Bohumín.

Pokud máte děti, anebo nechcete jet po silnicích, doporučujeme za nástupní místo žst. Červenku (trať č. 270 Česká Třebová – Bohumín). Z Červenky máte jen 2 km do Litovle, odkud můžete jet do Mladečských jeskyní, kde můžete začít tuto etapu.

Etapa 3 – Do hanáckých Athén

Třetí etapa nás provede z Olomouce krajinou úrodné Hané, přes historická městečka až do hanáckých Athén – města Kroměříže. Budeme sledovat cyklotrasu č. 47. Nejprve projedeme Smetanovy sady, poté pojedeme po nové cyklostezce na Schweitzerově ulici, kolem rybníku Hamrejz a přes místní část Nemilany. Přes obce Kožušany-Tážaly, Blatec a Charváty se dostaneme do Dubu nad Moravou s poutním chrámem Očišťování Panny Marie. Za Dubem nás čeká atraktivní průjezd přímo „středem“ Hradeckého rybníka, není třeba se však bát namočení. Přijíždíme do Tovačova, městečka ležícího na soutoku Moravy a Bečvy. Pozornost si zaslouží renesanční zámek s 96 metrů vysokou Spanilou věží. Pokračujeme přes zachovalý lužní les (část je chráněna jako NPR Zástudančí) až do Chropyně. Také zde můžeme navštívit malebný zámek, který je spojen s legendárním hanáckým králem Ječmínkem. V sousedství zámku se rozprostírá Zámecký rybník, který je chráněn jako národní přírodní památka.

Cílem třetí etapy naší cesty je město přezdívané hanácké Athény – Kroměříž. Dominantou města je Arcibiskupský zámek, který je společně spolu s Podzámeckou a Květnou zahradou zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. K procházce kromě již zmíněných zahrad lákají také uličky zdejší městské památkové rezervace. Poznání návštěvníků rozšíří Muzeum Kroměřížska či Biskupská mincovna. V Kroměříži je celá řada ubytovacích a stravovacích zařízení, levné ubytování nabízí dva cyklokempy.

ČD Bike

Doporučené nástupní místo na Moravskou stezku: Žst. Olomouc hl. nádraží, trať č. 270 Česká Třebová – Bohumín.

Pokud máte malé děti, doporučujeme za nástupní místo žst. Hulín (trať č. 330 Přerov – Břeclav). Z Hulína pojedete jen 6 km po cyklotrase č.5033 do Kroměříže, odkud začíná „cyklistická dálnice“ až do Vnorov.

Etapa 4 – Podél Baťova kanálu a Moravy

Na čtvrté etapě naší cesty nás povedou převážně komfortní cyklostezky na březích řeky Moravy. Nejprve projedeme obcí Kvasice se zámkem, který je veřejnosti nepřístupný, poté již nás čeká průmyslové centrum Otrokovice. Zde se nám nabízí možnost prodloužit si výlet a vyrazit do krajské metropole, kterou je baťovský Zlín.

Z Otrokovic pokračujeme podél řeky Moravy do Napajedel. Městu dominuje barokní zámek s rozsáhlým zámeckým parkem. Na naší další cestě budeme míjet řadu starých říčních ramen a především sledovat unikátní technickou památku – Baťův kanál. Na kanálu je provozována pravidelná lodní doprava včetně vyhlídkových plaveb. Výletní lodě zpravidla přepravují také jízdní kola.

Přijíždíme do Uherského Hradiště, které je srdcem Slovácka, ale také jedním z nejcyklističtějších měst u nás. Samotné město i jeho okolí je velmi atraktivní a přímo vybízí k výletu. Vydat se můžeme na nejslavnější poutní místo Velehrad, za památkami Velké Moravy – do archeoskanzenu Modrá u Velehradu či na hrad Buchlov.Město Uherského Hradiště či sousední Staré Město je ideálním místem k noclehu.

ČD Bike

Doporučené nástupní místo na Moravskou stezku: Žst. Hulín (trať č. 330 Přerov – Břeclav).

Z Hulína pojedete jen 6 km po cyklotrase č.5033 do Kroměříže, odkud začíná „cyklistická dálnice“ až do Vnorov. V případě únavy můžete kdykoliv dojet k nejbližší železniční zastávce, neboť trať č. 330 Přerov – Břeclav kopíruje Moravskou stezku.

Etapa 5 – Uherské Hradiště - Hodonín

Z Uherského Hradiště se vydáme do Kunovic, kde můžeme navštívit Letecké muzeum. Kdo nechce projíždět městem a nevadí mu, že se tak vyhne Kunovicím, může vyrazit směrem na Kostelany a na stezku se zase napojit v Ostrožské Nové Vsi. kde budeme projíždět areálem místních sirnatých lázní. Dominantou Uherského Ostrohu je renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Zámek nabízí prohlídkovou trasu s výstupem na věž, dále je možné si prohlédnout galerii či sestoupit do podzemí zámku – do expozice Křišťálová jeskyně. V zámku sídlí také městský úřad, knihovna a informační centrum. Další průjezdním bodem na naší trase bude město Veselí nad Moravou. Nejzajímavějším objektem ve městě je hvězdárna, která má otevřeno denně. Je zde rovněž přístaviště Baťova kanálu a městské muzeum. Naopak zdejší zámek chátrá a není veřejnosti přístupný.

Za delší zastávku stojí město Strážnice, které nabízí celou řadu zajímavostí. Ozdobou města je zámek (původně vodní hrad založený ve 13. století) s rozsáhlým parkem. Opomenout rozhodně nelze strážnický skanzen – muzeum vesnice jihovýchodní Moravy. Expozice seznamují návštěvníka se způsobem života v horských i nížinných oblastech Slovácka. Další pamětihodností města je Průžkův mlýn – expozice mlynářství. Ve městě se zachovaly také městské brány ze 2. pol. 16. století. Zchladit a občerstvit se můžete v některém z vinných sklípků v okolních vesnicích. Na Strážnicku můžete strávit noc anebo se přesunout do „města ropy“, Hodonína.

Hodonín je průmyslovým městem, sídlem ropného průmyslu. Více o dobývání ropy na Moravě je možné se dozvědět v Muzeu naftového dobývání a geologie. Hodonín je však také rodným městem prvního československého prezidenta – a právem je mu věnována celá expozice v městském Masarykově muzeu, které sídlí v budově zámku. V Hodoníně nalezneme také zoologickou zahradu, která se může pochlubit například chovem vzácného tygra ussurijského.

ČD Bike

Doporučené nástupní místo na Moravskou stezku: Žst. Staré Město u Uherského Hradiště (trať č. 330 Přerov – Břeclav).

V případě únavy můžete kdykoliv dojet k nejbližší železniční zastávce, neboť trať č. 343 Kunovice – Veselí nad Moravou kopíruje Moravskou stezku.

Důležité upozornění !!!

Vzhledem k tomu, že úsek Strážnice – Rohatec je achylovou patou Moravské stezky, kdy vyznačený úsek cykotrasy č.47 vede po hodně špatné cestě a při dešti téměř nesjízdné, nabízíme vám dvě varianty, jak se vyhnout tomuto nepříjemnému úseku.

Varianta 1 – přes Petrov a Slovensko

Z Veselí nad Moravou po trase číslo 47 na Strážnici vede trasa po zklidněných místních komunikacích s malým provozem, mezi staveními přes vesničky Vnorovy směrem ke státním hranicím se Slovenskem. Příjemným zpestřením je zámecký park ve Veselí, jízda na kole po parkových cestičkách je povolena.

Trasa č. 47 z Veselí n/M. na Vnorovy kopíruje hlavní silnici s velmi silným provozem, pouze je třeba pozorně sledovat značení cyklotrasy č. 47, které se proplétá mezi rodinnými domky. Ve Vnorovech se napojí cesta na zpevněnou asfaltovou cestu. Cesta vás zavede až do strážnického parku, kde vás přivítá kromě vůně sušeného bylinkového čaje také známý amfiteátr, ve kterém se pravidelně konají legendární strážnické folklórní slavnosti. Také v tomto parku je jízda na kole povolena a je tak možné se projet starobylou platanovou alejí. Trasa vyústí na strážnickém náměstí, jehož dominantou je socha J.A. Komenského. Určitě se vyplatí navštívit nejen některou z místních restaurací, ale také prodejnu kávy, čaje a koření. V době, kdy jsme tudy projížděli, zde prodávala slečna, která shodou okolností studuje speciální pedagogiku a J.A.Komenský byl tématem její bakalářské práce.

Za Strážnicí se cesta rozděluje, je možné dále pokračovat po trase č. 47 (Moravská stezka), my jsme zvolili cyklotrasu číslo 46 směrem na Petrov a slovenskou Skalicu. Po celé trase lákají k návštěvě vinné sklepy, vyplatí se ale počkat až do Petrova. Sklepní ulička v části Plže patří mezi památkové rezervace lidové architektury. a rozhodně stojí za shlédnutí.

Ve vinných sklepech se točila řada filmů, mimo jiné Jak básníkům chutná život. Jednotlivé objekty jsou vlastněné soukromníky, kteří ochotně sklepy provedou, na místě je možné víno také zakoupit. Otevírací doba ale není pevná, šance koupit si tu víno proto není zaručena.

Cyklotrasa číslo 46 vede po silnici s malým provozem, za Petrovem vás čeká stoupání s nádherným výhledem na Bílé Karpaty. Kousek za Sudoměřicemi trasa končí a po padesátimetrovém úseku silnice 1. třídy je možné odbočit na polní cestu vedoucí podél Baťova kanálu až k výklopníku.

Po šotolinové cestě dojedou cykloturisté k výklopníku, kde se v letech 1939-1945 překládalo lignitové uhlí z vagonů na lodě, aby dále pokračovalo z místního přístavu na cestě po Baťově kanálu až do Otrokovic.

Po úzké pěšině vedoucí po hrázi kanálu jsme pokračovali až do přístavu Skalica. V horkém letním dni cestu zvládalo i skládací kolo, ale po dešti se cyklisté pravděpodobně potkají s rozbahněným terénem. V obou přístavech (u výklopníku i ve Skalici) čekají na návštěvníky občerstvovací stanice s romantickými výhledy, na obou místech jsou přístavy nabízející možnost přesednout z kola na chvíli na loď a prohlédnout si okolí na pro změnu z vodní hladiny.

Cesta pokračuje stále po hrázi, idylu na asfaltu jen občas přeruší závory se sníženým středem. Jejich překonání zvládnou zkušení jezdci bez sesedání, například pro dětské cyklopřívěsy je to ale nepřekonatelná bariéra.

A pro ty, kteří nezvládnou malý úsek vydlážděný betonovými prefabrikáty, je tu pořád k dispozici vyježděná stezka přímo pod hrází. V horkém letním dni osvěží stín lužního lesa, při zvýšené hladině Moravy mohou cyklisty cestou obtěžovat komáři. Pouze krátký úsek je na jízdu vysloveně nepříjemný, jinak se povrch snese prakticky se všemi druhy kol.

Cesta po slovenské části vás dovede až do města Hodonín. Zhruba kilometr před ním cesta končí u přívozu, který nabízí překonání kanálu za cenu 1 euro nebo jeho ekvivalent 25 Kč (stav červenec 2014). Využitím přívozu se cyklisté vyhnou poslednímu nepříjemnému úseku, který kromě obtížně zvládnutelného povrchu před samotným Hodoním ústí na silnici I. třídy s velmi silným provozem. Příjemná turistická varianta dovede cyklisty po využití přívozu až do samotného Hodonína prakticky bez kontaktu s motorovou dopravou. My jsme ale objeli objekt elektrárny a pokračovali po slovenské straně kanálu, abychom tak prozkoumali variantu „tvrdého jádra“ cyklistů.

A jsme v Hodoníně.

Varianta 2 – přes Bzenec a krásnými borovými lesy

Z Vnorov se odpojíme a pojedeme k řece Moravě a k Baťovu kanálu. Město Strážnice sice neuvidíme, ale za to nás čekají krásné borové lesy s neskutečnou vůní borovic. Pokud zrovna bude horko, tak lesy vám připraví i příjemný chládek. Při této variantě neuvidíte žádnou památku, za to se budete kochat tichem lesa a čekat na vás budou asfaltové cesty. V této pohodě se dostanete do Rohatce, kde se napojíte na cyklotrasu č. 47. Nicméně cca 500 m budete muset jet po silnici I. třídy. Jsou zde ale krajnice, takže tento krátký nebezpečný úsek se dá celkem ve zdraví přežít. A pak již se napojíme na polní cestu, která nás dovede do Rohatce, kde hned na jeho začátku na nás bude čekat příjemná hospůdka u řeky.

Etapa 6 – Hodonín - Břeclav

Poslední etapa naší cesty směřuje po cyklotrase č. 4 až do Břeclavi. Trasa je z Hodonína vedena na jih krásnou krajinou a kopíruje tok řeky Moravy. Ještě před soutokem Moravy a Dyje nás stezka odkloní a začne zase směrovat k severu, směrem na Břeclav.

Poslední významnou pamětihodností na naší cestě bude zámeček Pohansko se staroslovanským hradištěm. Zámeček je součástí staveb Lednicko-valtického areálu, který je zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Návštěvě rozsáhlého areálu s množstvím drobných staveb, mezi něž patří například Tři Grácie, Apollonův chrám nebo Rendez-vous, se vyplatí věnovat jeden den navíc a důkladně si jej celý projet. Areál křižují vyznačené Lichtenštejnské stezky, které nás zavedou ke všemu krásnému, co tu po sobě knížecí rodina zanechala, v celkové délce přes 90 km. Naším cílem je železniční stanice v Břeclavi. Pokud budeme mít před odjezdem našeho vlaku čas, můžeme navštívit místní muzeum cyklistiky, které se nachází jen 200 metrů od nádraží. Sbírka soukromého sběratele čítá na sedmdesát kol…

ČD Bike

Doporučené nástupní místo na Moravskou stezku: Žst. Hodonín (trať č. 330 Přerov – Břeclav).

V případě únavy můžete kdykoliv dojet k nejbližší železniční zastávce, neboť trať č.  330 Přerov – Břeclav kopíruje Moravskou stezku.

Výlet do Lednicko-valtického areálu

Vítejte na Lichtenštejnském panství

„Zápis do tohoto Seznamu potvrzuje výjimečnou hodnotu světového významu kulturního nebo přírodního místa, které vyžaduje ochranu pro blaho celého lidstva.“

Lednicko-valtický areál je od roku 1996 součástí světového a kulturního dědictví UNESCO. Není divu, že se tomuhle kraji dřív říkalo „Lednice a její zahrady“ a dnes navrhují historičtí nadšenci nový oficiální název dominantní obce „Báječná Lednice“. Majestátní zámky jsou obklopené rozlehlými zahradami. Upravené záhony pokrývá květinový koberec. Zvlněné lány zlatavých polí přecházejí v zelenavé lesy. Romantickou krajinu zdobí rybníky, jejichž třpytivé hladiny jsou posety lekníny. Podél upravených cest stojí mnoho skvostných staveb. To všechno vytvořili ruku v ruce s přírodou knížecí rod Lichtenštejnů.

Lednicko-valtický areál byl po staletí tvořen ruku v ruce Lichtenštejny a přírodou. Od roku 1996 je zapsán na seznamu světového přírodního a kulturního bohatství UNESCO a ne nadarmo se mu říká „Zahrada Evropy“. Najdeme tu majestátné zámky, parky, záhony květin, romantické nábřeží Dyje, třpytivé hladiny rybníků, pokryté kobercem leknínů, provoněné louky a romantické stavby. Upravená krajina sahá za hranice naší vlasti až do rakouského Wilfersdorfu, kde stojí rodový zámek Lichtenštejnů. Tenlze označit za kolébku slavného a bohatého rodu.

Lednicko-valtický areál je atraktivní pro milovníky aktivního odpočinku. Křižuje ho spousta turisticky značených tras, které lze projít pěšky nebo projet na kole. Takzvané Lichtenštejnské stezky, které nás zavedou ke všemu krásnému, co tu po sobě knížecí rodina zanechala, měří víc než 90 km. Sportovci je zvládnou projet za jeden den, méně zdatným zabere pohodová projížďka dny dva.

Cyklistické stezky se klikatí také za rakouskými hranicemi. Abyste se v zahraničí neztratili, pořiďte si cyklomapu zdejší oblasti. Dostanete ji ve všech turistických informačních centrech regionu. Avšak budou-li mít zrovna zavřeno, nezoufejte: trasy jsou dobře značeny a na rakouských křižovatkách narazíte na dvojjazyčné nápisy.

Na cestě neuvidíte jen architektonické památky. Příkladem zdejší zachovalé přírody je lužní les na pravém břehu Dyje. Dříve tu Lichtenštejni chovali prasata (to se mu ještě říkalo „Kančí obora“), dnes jej křižuje naučná stezka. Oko cyklo-trempa potěší vzrostlé duby, jasany a habry; v uších mu bude znít šumění starých říčních ramen a tůní a nos potěší vůně vzácné květeny.

Více informací na http://www.lednicko-valticky-areal.cz/.

Z bohaté nabídky možností fotogalerie si vybrala trasu Břeclav – Lednice – Bulhary.

ČD Bike

Doporučené nástupní místo na Moravskou stezku: Žst. Břeclav (křižovatka tratí č. 250 Břeclav – Havlíčkův Brod a 330 Přerov – Břeclav.

Doporučujeme – cyklostezka Bečva

A jako „zákusek“ vám doporučujeme cyklostezku Bečva. Pokud budete chtít na Moravě strávit 14 dní, tak proč ne?! Vynecháte cca 18 km v úseku Olomouc – Tovačov a místo toho pojedete vlakem do Velkých Karlovic. A pak už jen po cyklostezce Bečva dva až tři dny pojedete do Tovačova, kde už se napojíte na program Moravské stezky.