Město Napajedla se nachází ve Zlínském kraji, na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu, v údolí řeky Moravy. Napajedla jsou známé hřebčínem s chovem anglických plnokrevníků, barokním zámkem, cyklostezkou podél Baťova kanálu nebo nově rekonstruovaným rekreačním areálem Pahrbek. V neposlední řadě také podnikem Fatra, významným světovým zpracovatelem plastů a legendárních nafukovacích hraček, které mají nyní místo i v nově otevřeném Muzeu Napajedla.  

Údolí řeky Moravy se nachází na bývalé obchodní stezce, což umožnilo vznik trvalého osídlení. Historický název města sám nejlépe vypovídá o jeho někdejším významu. První písemná zmínka o Napajedlích však pochází až z roku 1355 ze záznamu ze soudního sporu o umučení sluhy sedlákem. Významnými šlechtickými rody, jež ovlivnily a rozvíjely napajedelské panství, byli Žerotínové (1518-1611), poté Rotalové (1611-1767), za jejichž správy byl vystaven kostel sv. Bartoloměje a nový zámek. Největšímu hospodářskému a kulturnímu rozkvětu vděčí Napajedla rodu ze Stockau. Za jejich správy došlo k založení místního hřebčína sloužícímu pro chov anglických plnokrevníků a k hojnému využívání místních sirných lázní návštěvníky ze širokého okolí. Největší hospodářský rozvoj však nastal v první polovině 19. století díky hraběti Jiřímu ze Stockau, který nechal  vystavit cukrovar, cihelnu či modernizoval místní pivovar.

Průmysl v Napajedlích kvetl i ve 20. století. V roce 1900 byla založena továrna na hospodářské stoje bratří Paříků, jež byla ve 20. letech 20. století jednou z nejvýznamnějších výrobních podniků na střední a jižní Moravě. V roce 1946 byl podnik znárodněn a v Napajedlích přetvořen na závod Slavia, která se specializovala na výrobu naftových motorů. Firma zanikla v devadesátých letech minulého století.

Významnou napajedelskou firmou v minulosti i dnes je Fatra, založená v roce 1935 koncernem Baťa. V době svého založení se specializovala na výrobu plynových masek, ochranných oděvů a výrobků z pryže. Plasty začala Fatra zpracovávat až od roku 1940. Významnými plastovými produkty mimo jiné byla i série plastových zvířátek pro děti od designérů Libuše Niklové a Alfréda Kluga, jež jsou dnes součástí jedné z expozic místního muzea. Podrobnosti o muzeu zde: https://muzeum.napajedla.cz

Zámek Napajedla s rozlehlým zámeckým parkem je jednou z architektonických dominant města. Byl postaven v letech 1764 – 1769 dle návrhu a pod vedením brněnského architekta Františka Antonína Grimma. Dnes je celý areál chráněn jako kulturní památka České republiky a je v soukromém vlastnictví. Budova Zámku je pravidelně otevřena veřejnosti. Konají se zde svatby, plesy a jiné společenské akce, prohlídky Zámku s průvodcem, kurzy vaření, výstavy, Zámek slouží v malé míře také jako hotel a byla zde vybudována kavárna. Podrobnosti najdete zde: https://www.zameknapajedla.cz

Hřebčín Napajedla byl založen v roce 1886, jeho dějiny se však fakticky začaly psát již o dva roky dříve, kdy se do rodiny majitele napajedelského panství Friedricha Stockaua přiženil 31-letý Aristide Baltazzi, příslušník vlivné vídeňské rodiny s řeckými kořeny a velký dostihový nadšenec. Po brzké Stockauově smrti převzal rodinné panství a po velkorysých přestavbách zdejších stájí skotu na moderní boxové stáje založil plnokrevný hřebčín.

Hřebčín Napajedla byl dlouhá léta nejúspěšnějším chovatelem v Československu, po rozdělení Československa v roce 1993 je nepřetržitě každým rokem nejúspěšnějším chovatelem v České republice. Produkty napajedelského chovu vyhrávají nejen v České republice či na Slovensku, ale koně narození a odchovaní v Napajedlích si připsali vítězství třeba v Anglii, Francii, Švýcarsku, Německu, Rakousku a řadě dalších zemí.

Cílem každého chovatele je, aby jeho produkce uspěla v těch nejdůležitějších dostizích - což jsou především klasické dostihy. A zde se může náš hřebčín pyšnit skutečně mimořádnou bilancí. Po celý rok je hřebčín otevřen pro návštěvníky ve skupinkách nad 15 osob. Pokud je zájemců o prohlídku málo, bývají přiřazeni k některé skupině.
Exkurze lze objednat osobně v kanceláři hřebčína nebo telefonicky. Podrobnosti zde: http://www.napajedlastud.cz

Baťův kanál dnes láká především jako turistická vodní cesta, nabízející spoustu možností plavby, vodní turistiky i cykloturistiky. Vodní cesta byla vybudovaná v letech 1935–1938 v délce 52 km. Vodní kanál spojoval Otrokovice s Rohatcem. Hlavním po vodě dopravovaným materiálem byl lignit z Ratíškovických dolů, které vlastnila firma Baťa. 
Částečně vede po řece Moravě, jinak uměle vyhloubenými kanály s řadou pohyblivých jezů, plavebními komorami a dalšími vodními stavbami.

Návštěvníci Baťova kanálu si mohou vypůjčit malou loď či hausbot nebo si mohou vyjet na výletní lodi. Pro plavbu na lodi či hausbotu není třeba žádného oprávnění, v půjčovnách lodí vás kvalifikovaná obsluha řádně proškolí.
Provoz na Baťově kanálu začíná obvykle v dubnu. Výletní plavby probíhají každou středu a neděli. K „zimnímu spánku“ se vodní cesta ukládá v říjnu. Pokud je ale příznivé počasí, půjčovny lodí mnohdy fungují i po tomto termínu.

Plavby na výletních lodích zde: https://www.batacanal.cz

Tipy na výlety okolo Baťova kanálu zde: https://www.batacanal.cz